Nad stránkami jeho již 26. čísla si na své přijdou všichni milovníci dějin Havlíčkova Brodu i širšího okolí našeho města na Českomoravské vrchovině. Začněme obdivuhodnou prací Josefa Šrámka Několik poznámek k počátkům benediktinského kláštera ve Vilémově (Příspěvek k diskuzi o fundační činnosti rané šlechty ve 12. století), kde se autor na necelých sedmdesáti stránkách zabývá složitým a obtížně zpracovatelným obdobím založení vilémovského kláštera.

Následuje další skvělá studie, tentokráte od Ondřeje Jakubce, který si vzal do hledáčku významné regionální dílo Pozdně renesanční epitaf Adama Lukeše ve sbírkách Muzea Vysočiny Havlíčkově Brodě. Autor kvalitně popisuje a rozebírá ty nejmenší detaily a snaží se epitaf porovnat s jinými prácemi tehdejší doby.

Zuzana Klementová nám představuje Působení novináře a vydavatele Josefa Hofrychtra na Německobrodsku. Jedná se o výraznou osobnost regionu, vydavatele Školského obzoru a především týdeníku Hlasů z Posázaví.

Antonín Šouba (1886-1972) v podání Ziny Zborovské je článkem, který vnáší mnohá světla do života a činů tohoto významného muže, jež bývá často zapomínán.

Oblíbené výletní místo, zřícenina hradu u Rozsochatce, se stalo tématem archeologa Aleše Knápka. Jeho článek Ronovec, několik poznámek k podobě a stavu hradu nám ukazuje, kam se posunulo bádání v této otázce za poslední desetiletí.

O Podobě děkanského kostela sv. Václava ve Světlé nad Sázavou v 1. polovině 20. století referuje ve své zprávě Alena Křivská. Díky ní nyní víme, jakými proměnami prošel tento významný světelský svatostánek.

Zcela nestandardní na poměry tohoto sborníku se budou jevit vzpomínky Gottfrieda Pampela na konec války u Chotěboře Meine Erinnerungen an meine Kriegsgefangenschaft in Chotebor 1945. Jde o pohled na květnové dny roku 1945 tzv. z druhé strany a autor se rozhodl nezůstat jen u něj. Místa po desítkách let navštívil a výsledek byl více než překvapující nejen pro něj. Jaký? To už bychom prozrazovali na tomto místě příliš.

Jaké byly Počátky československé normalizace na příkladu redaktorů Cesty Vysočiny, Miroslava Menšíka a Slavomíra Bárty ,nám ukáže Petr Tvrdý mladší v zajímavé stati o jedné z nejhektičtějších dob naší historie ve 20. století.

Samotný závěr sborníku tradičně patří výročním zprávám obou vydavatelů, tj. Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a Moravského zemského archivu v Brně – Státního okresního archivu Havlíčkův Brod, za předchozí rok (2011).

Aktuální 26. číslo Havlíčkobrodska má 258 stran a vychází v nákladu 200 výtisků. Publikaci lze zakoupit za 160 korun v návštěvní době v sídle Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod na náměstí, případně ji lze objednat na adrese Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 19, 580 01 Havlíčkův Brod, e-mailem na knihovna@muzeumhb.cz nebo telefonicky na čísle 569 429 151.

(dop)