Kliknutím zvětšíteMasopust, ostatky nebo fašank je svátek , který se slaví v období mezi Vánocemi a postní dobou předvelikonoční, tudíž je to svátek pohyblivý. Masopust provázely rozpustilé obyčeje, magické lidové obřady a nevázané veselí. Dnes se z této tradice dochovaly zejména maškarní průvody, zabíjačky a smažení masopustních koblih.
Bezesporu nejslavnější masopust se letos koná v sobotu 2. února v prostředí muzea v přírodě na Veselém Kopci u Hlinska. Začne v 10 hodin. Na tuto lidovou veselici míří návštěvníci z celé republiky včetně Vysočiny.
Průvod masek nejprve dostane slavnostní povolení k obchůzce. Následně vykročí meziroubenky,a u každé masky zatancují obřadní kolečko. Návštěvníci Veselého Kopce uvidí všechny tradiční masky: laufra, ženu, turky, slaměné, rasa s kobylou, kominíky i kramáře.
V obcích a městech na Vysočině se termín masopustu mění podle potřeby. Záleží na tom, zda se podaří sezvat dost masek do průvodu. Podle některých venkovských spolků je masopust tak drahá zábava, že se koná v obci jen jednou za dva roky. Například v Malči na Chotěbořsku Termíny konání masopustů si určí pořadatelé, na vesnicích to jsou nejčastěji sbory dobrovolných hasičů. Například v Ratibořicích, což je místní část Jaroměřice nad Rokytnou, bude masopust až v sobotu 2. března.
Na Vysočině patří k nejznámějším masopust v Příložanech u Jaroměřice nad Rokytnou. Letos se koná 16. února. Dále masopust v Pelhřimově, Žďáru, V Nové Říši, či takzvané Pikárecké ostatky. „Tak u nás se budou konat Ostatky letos v sobotu 2. března. Je to tradiční akce, známá v celém okolí, do průvodu jde pravidelně až 90 masek,“ sdělil starosta Pikárce František Broža.
„V úterý 5. března se vydají do průvodu masopustní maškary v Pelhřimově,“ informoval Miroslav Marek za pelhřimovskou agenturu Dobrý den. Loni bylo v průvodu přes 300 masek, nechyběly ani atrakce jako Staročeská zabíjačka, jarmark s kozou nebo selské tanečky.
V průběhu pelhřimovského Masopustu bude zvolena nejsympatičtější, nejtradičnější, nejhezčí a nejlepší dětská maska, které obdrží odměny od Města, od Muzea Vysočiny, Domu dětí a mládeže, KZPE a od pořadatelů z Agentury Dobrý den.
V Jihlavě se konaly masopustní slavnosti v minulosti dokonce za přítomnosti herců z Horáckého divadla. „Tři roky jsme účinkovali na masopustu na základě poptávky města Jihlava. Letos jsme žádnou nabídku nedostali a sami žádnou akci k masopustu neorganizujeme,“ sdělila mluvčí Horáckého divadla Mirka Kvíčalová.
Masopust neboli Šibřinky se v městečku Štoky na Havlíčkobrodsku konají 23. února.„S nápadem přišla rodina Prokšových, přidaly se místní spolky,“ prozradil starosta Pavel Královec.
„Před několika lety jsme si s manželkou řekli, že by nebylo špatné vrátit se ve Štokách ke starým venkovským tradicím, jako bylo třeba kácení máje. Masopustní průvod k tomu rozhodně patří,“ svěřil se Martin Prokš.
Na organizaci masopustního průvodu se podílí každý rok celá rodina Prokšových za podpory místních spolků. Při tvorbě masek se fantazii meze nekladou. Akci zahájí starosta, který předá maškarám vládu nad obcí. Pak následuje ocenění dětských masek, poté se průvod vydá na předem naplánovanou trasu. Vše končí taneční zábavou. Průvodu se účastní pravidelně víc než padesát masek. Jejich nositelé se inspiruji jak lidovou tvorbou, tak pohádkami, moderními seriály nebo horory.
Masopustní průvod se vydá na pochod 23. února také v obci Lučice. „Průvod začíná už v osm ráno, obcházejí celou obec, večer je taneční zábava. Tak to děláme každý rok,“ prozradila hospodářka obecního úřadu Barbora Lišková.
Masopust je každý rok také v Okrouhličce. „Ovšem datum celé akce se mění, podle toho, jak probíhají masopusty v okolních obcích, takže půl roku dopředu termíny neplánujeme. Například letos bude masopust až v sobotu 9. března,“ informovala starostka Štěpánka Trbůšková. Hlavní organizátor akce jsou dobrovolní hasiči.
Hasiči pořádají také masopustní průvod v Oudoleni. Koná se 23. února, maškarám do kroku zahraje kapela.
Hlavní pořadatelé masopustu jsou také hasiči v obci Suchá, což je místní část Havlíčkova Brodu. Už dříve, 9. února se odehraje masopust v Pohledu na Havlíčkobrodsku. Podílejí se na něm místní spolky. Až 2. března se bude letos konat masopust v obci Dolní Město. Sraz je každoročně už v osm hodin ráno u místní pily.
Většina masopustních průvodů a kulturních akcí spojených s maškarním rejem se koná o sobotách. Výjimkou je kromě Pelhřimova a Světlé nad Sázavou také Havlíčkův Brod kde se maškary rojí v neděli. Letos to bude 24. února. Hlavní pořadatel je Oblastní charita a její Mateřské centrum Zvoneček. Tam se také podle vedení mateřského centra mohou hlásit zájemci, kteří se chtějí do maškarního průvodu zapojit.
Průvod masek v Havlíčkově Brodě se vydává na pochod každý rok zhruba ve 14 hodin od Skaut klubu v Horní ulici. Na pódiu na Havlíčkově náměstí, se postupně ukáží všichni maskovaní účastníci průvodu a poté to za všechny hříchy města „odskáče“ kobylka.
Každý rok jde o velkolepou podívanou. „Obvykle se do průvodu zapojí na šedesát masek,“ doplnila vedoucí Mateřského centra Zvoneček Anna Doleželová. V programu nebude chybět ani tradiční jarmark na náměstí s masovými i sladkými dobrotami ke koupi. Akci pořádá s Mateřským centrem Zvoneček také soubor Kalamajka, Havlíčkobrodská dechovka a Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod.
Ve všední den, přesně 26. února se letos ve 13.30 odpoledne se koná velký masopust ve Světlé nad Sázavou. Pořadatelem je každý rok základní škola Komenského. Součástí průvodu jsou různé taškařice a zpěvy.
Dříve býval masopust hlučnější a rozpustilejší, než je tomu dnes. Kvůli tomu býval také trnem v oku církevních hodnostářů. Nevázanou masopustní zábavu si ale lidé vzít nenechali. V knize Veselé chvíle v životě lidu českého zaznamenal český kulturní historik, folklorista a etnograf Čeněk Zíbrt některé již zaniklé tradice. Na Horácku třeba hospodyně v neděli smažily šišky z vejražky (což je bílá žitná mouka z prvního mletí) a v úterý nasmažily bílé šišky, věnce a křupance. Chasa v úterý od hospodáře dostávala oves, od hospodyně šišky a křupance a dcera nebo děvečka jim na hůl zavěsila věneček.
Masopustní veselí trvalo až do půlnoci, ale ani o vteřinu déle. Všichni se opět sešli na Škaredou středu, kdy se pochovávaly ostatky. Pokud některá dívka nechtěla platit, chasníci ji chytili a na sáňkách vozili po vsi. Když na ně dívka vyzrála, vyrobili si postavu ze slámy, oblékli ji do sukně a po vsi vozili ji. Nakonec s ní zastavili před domem dívky, která jim unikla, a pokud byl na vsi rybníček, skončila figura v něm. Na závěr se všichni sešli na mši svaté.
Některé lidové zvyky byly skutečně zvláštní. Na popeleční středu prý také na Ledečsku chodíval směšně oblečený člověk, který v ruce nosil rozsvícenou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený masopust. Každého prosil, aby ho nechal hledat i u něj a když ke všeobecnému veselí ve stavení prohledal všechny kouty, dostal za to zbytky ze svátečního stolu.
1
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
