Kliknutím zvětšíteVěrnou rekonstrukci událostí ze dne 28. října 1918 si připravili na neděli město Havlíčkův Brod a Muzeum Vysočiny
Jak vypadaly památné události v tehdejším Německém Brodě, popsal stručně historik a ředitel muzea Michal Kamp. „Situace v Německém Brodě se příliš nelišila od dění v jiných malých městech v dnešní republice. Z Prahy přišla zpráva o samostatnosti, lidé se sešli, vyslechli si ji a začali slavit,“ říká Michal Kap a s tím, že někteří lidé začali mít pocit, že, že se nyní může úplně všechno.
Rabování se podařilo zabránit
„Ale rabování a ničení se podařilo 28. 10. zabránit. O den později však lid zničil bustu u barákové kolonie a hlavu císaře Karla I. Rakouského shodil do Sázavy, také studenti odstranili symboly mocnářství z portálu gymnázia. Také z oken létaly obrazy císaře a další symboly mocnářství. Přesto však šlo o poměrně klidné převzetí moci, v porovnání s jinými městy v republice,“ říká Kamp.
Jak vypadala situace například v Ledči nad Sázavou, vylíčil historik František Pleva. „Bylo pondělí 28. října, kdy v 16 hodin převzal vrchní oficiál železniční stanice v Ledči Jan Šmolc důležitou zprávu. V Praze byla v 11 hodin vyhlášena pod sochou svatého Václava naše samostatnost. Zpráva se brzy rozšířila po celém městě. V oknech se objevily prapory v národních barvách, byly snímány nenáviděné císařské orlice,“ popsal sled události v Ledči František Pleva ve své knize Dějiny města.
Občané se začali shromažďovat na náměstí. Do čela se postavil zámečnický mistr František Jakoubek.
Orlice padaly do Sázavy
Společně sejmuli orlici z trafiky na náměstí. Strhli orlici ze skladu Weinerova tabáku a z budovy notářství. Okresní hejtman za zpěvu hymny Kde domov můj, sundal orlici i z budovy okresního hejtmanství. „Strhané orlice sbírala mládež a odnášela je na most, kde je za velkého jásotu házela do Sázavy. Zpívalo se dlouho do noci, náměstím zněla hymna i svatováclavský chorál,“ vylíčil Pleva první den samostatnosti.
Druhý den byla uspořádána v Ledči na náměstí velká manifestace. Vlály prapory, účastníky shromáždění zdravili z balkonu hejtman a starosta města Václav Táborský a doktor Jan Ebert.
Po projevech a přísahách věrnosti následoval průvod městem vedený skupinou válečných zajatců ozdobených svými národními barvami. Cestou kolem penzionu Koželužna až na hrad opět padaly k zemi cedule jako vzpomínka na minulost. „Přes veškerou radost z konce války a vyhlášení republiky, měli někteří občané smutek. Ve městě řádila španělská chřipka, která si vyžádala 15 obětí. Proto byly dočasně uzavřeny školy,“ podotkl historik Pleva.
Ovšem, jak ve své knize Dějiny města vzápětí dodal, následovalo vystřízlivění všedního dne. „Hospodářská situace se nejen ve městě, ale i v celém okrese vyhlášením samostatnosti nezměnila. Nedostatek průmyslu nutil lidi jezdit do hospodářsky vyspělejších oblastí. Celý okres pak byl zaměřen převážně na zemědělství,“ popsal situaci po vyhlášení samostatnosti František Pleva a připomenul, že hned v únoru 1919 vznikla nová československá měna a bylo provedeno kolkování bankovek rakousko-uherské banky.
Venkov myslel na živobytí
Informace o vyhlášení samostatnosti o vzniku Československé republiky se dostaly i do vesnických kronik. Pokud se ale někdo domnívá, že se jednalo o zápisy na několik stránek, je to omyl.
Obec Dobrá je dneska místní částí Přibyslavi. Kroniku obce sepsala jedna z místních obyvatelek Marie Hanušová. Při tvorbě kroniky čerpala z archivů v Havlíčkově Brodě, Zámrsku a Brně.
„Dne 28. října 1918 byl státní převrat, staré Rakousko zaniklo a byla vyhlášena republika Československá, vojsko utíkalo z vojny domů. Toho dne náš národ po třistaleté porobě opět povstal jako svobodný samostatný a svéprávný občan do společnosti národů. Prvním prezidentem byl zvolen Masaryk. Legionář Pátek, který válčil v Itálii, 25 prosince 1918 přišel z vojny domů, v roce 1919 už bylo v republice lépe, živobytí se dováželo z Ameriky, dobytek byl ale velice drahý, bylo zavedeno všeobecné volební právo mužů a žen od 21,“ tak se na onu slávu vzpomíná v kronice obce Dobrá. Jak vidno, prosté lidi na vesnici sice těšil pád Rakouska-Uherska, které zřejmě považovali za symbol zla, ale ještě víc jim leželo na srdci, jak a z čeho budou žít a zda se jejich blízcí vrátí z vojny domů.
Výklad historie podle módy
A jak vzpomínají pamětníci? Podle havlíčkobrodského spisovatele Františka Uhra významná výročí zasluhují pozornost. „Někdy však strádají neobjektivním přístupem, snahou vykládat historii podle svých představ a potřeb. Výročí vzniku republiky je tím nejvýznamnějším, ale první republika nebyla idylická. Jako student jsem v knihovnách pročítal staré noviny a časopisy. Některé demokracii nerespektovaly, o TGM se vyjadřovaly stejně nezdvořile jako určitá media o současném prezidentovi,“ říká František Uher a dodává: „Články jistých dnes vychvalovaných osob nechutně čpěly fašismem a antisemitismem. Moje matka měla jako venkovská učitelka vyhraněné sociální cítění, vzpomínala na děti z chudobinců a nadané žáky, kteří nemohli jít studovat. Otec po skončení studií hledal po celé Vysočině učitelské místo dva roky. Oba uznávali přednosti republiky, zejména kulturní rozvoj a omezování vlivu církve na stát. Jiná příbuzná na první republiku v dobrém příliš nevzpomínala, její rodina často trpěla nezaměstnaností.“
58
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
