„Z Hřiště, odkud vychází, jsme chodili k vlaku na železniční zastávku Ronov nad Sázavou, byla blíže než nádraží v Přibyslavi.

Les byl černý i ve dne a přímo strašidelný po setmění, každé dívce se svíralo hrdlo a bylo jí úzko," vzpomíná Marta Wenzhoferová na časy před více než půlstoletím. Klikatý „had" se spádem až osm procent je i v zimě dobře udržovaný, byť motoristů serpentinami projíždí málo.

Snímek je proto spíše pozvánkou na pěší vycházku, s doporučením zaparkovat vůz v Ronově nad Sázavou, mimochodem takřka přesně na zemské hranici Čech a Moravy. Čeká vás výšlap do samotářské vesničky Hřiště, její název je spojen s rytířskými turnaji. Zda se v černém lese pod Jarošovým kopcem budete krásně bát, je jenom na vás.

Ivo Havlík