„Z dat zjištěných při sčítání vyplývá, že na území kraje žilo v rozhodný okamžik devětasedmdesát tisíc dětí do patnácti let. Obyvatel v produktivním věku do čtyřiašedesáti let bylo v kraji 312 tisíc. Věková skupina ve věku pětašedesát a více let čítá na Vysočině 106 tisíc lidí,“ informovala Štěpánka Vampolová z Krajské správy Českého statistického úřadu.

Trend odlivu mladých a produktivních přitom není jen vysočinským problémem. Vyjma jižní Moravy jej zaznamenaly všechny kraje z Moravy a východu Čech.

Příčiny odlivu lidí v produktivním věku nabízí Push-pull teorie amerických sociologů Everetta Leeho a Clifforda Jansena. Pull faktory nutí lidi do oblasti přicházet. Push faktory odcházet. „Jsou jimi například malé množství pracovních příležitostí, špatná infrastruktura nebo nízké mzdové ohodnocení,“ vysvětlili autoři v knize Teorie migrace.

A statistické údaje jim dávají za pravdu. Vysočina sousedí se čtyřmi kraji, přičemž pouze dva z nich zaznamenaly nárůst množství obyvatel. A to ty s vyšší průměrnou mzdou, která v kraji činí zhruba pětatřicet tisíc korun měsíčně. Na jihu Moravy je o dva tisíce korun vyšší, ve Středočeském kraji o 3,5 tisíce a v Praze dokonce o jedenáct tisíc korun vyšší.

Města jako Brno nebo Praha jsou navíc v příznivé dojezdové vzdálenosti, přičemž nabízí širší spektrum pracovních příležitostí.

S exodem mladých jde ruku v ruce rovněž stárnutí populace. Počet lidí v důchodovém věku se na Vysočině za posledních deset let zvýšil o třicet procent. „Medicína jde totiž neustále kupředu. Umíme velmi dobře řešit infekční nemoci, traumata, infarkty i zaléčit řadu tumorů, čímž zlepšujeme pacientovu prognózu. Nutno také podotknout, že nemluvím jen o prodloužení života, ale i jeho zkvalitnění,“ uvedl již dříve náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.