Dnes jsou chodby turistickou atrakcí. A tak vzhůru - či spíš dolů - do podzemí. Nepotřebujeme přilby ani holínky. Vstup je z chodby domu na náměstí Trčků z Lípy nedaleko kostela svatého Václava. Kus dochovaného středověku chtějí vidět asi dvě desítky zvědavců. O podzemí slyšeli, ale nikdy tu nebyli. „Máme tady poblíž chatu. Chystali jsme se sem, ale nikdy to nevyšlo. Ale letos to dáme,“ říká Jana Endlicherová z Brna. Na výpravu do podzemí bere celou rodinu.

Vstupenky do podzemí jsou k mání ve světelském turistickém informačním centru. Objednání předem, bez průvodce to nejde, byť podzemí má jen dvě stě metrů. Dagmar Dvořáková provádí už kolikátou sezonu. „Baví mě to. Vracím se sem každý rok,“ vysvětluje a na naše zvědavé dotazy odpoví s úsměvem: „Ne, nikdo nám v podzemí zatím nezabloudil.“

Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni

Dole čeká nádherná ukázka středověkých razicích prací, o jejichž smyslu a účelu se lze jen dohadovat. „Nejstarší ražby započaly přímo do skály nad řekou Sázavou, byly to dva sklepy patřící k dnes už neexistujícím stavením,“ vysvětluje průvodkyně.

Návštěvníkům se při vstupu otvírá pohled na úžasné klenby a stěny. Patrný je doslova každý vryp nářadí středověkých dělníků. Ti chodby hloubili metr za metrem několik let. „Měli k tomu z našeho pohledu jen primitivní dřevěné nástroje s kovovým bodcem,“ upozorňuje průvodkyně. Smutná představa. „Tak to bych dělat nechtěl,“ ozve se z houfu.

Lidé bez domova se objevují u Kauflandu často, posedávají na zídkách poblíž obchodu. Na některá místa proto Kaufland nechal namontovat zábrany
Bezdomovci u obchodu v Brodě lidem vadí. Nelze je jen tak vyhnat, říká policie

Venku je chladno a prší, v podzemí je vlhko, přítmí a kaluže. Průběžné kontroly ukazují podle Dagmar Dvořákové v podzemí pokaždé jiné klima, a tím se mění pohled na detaily struktur stěn v podzemí. Jsou tu i maličké krápníky. „Nesahat, ulomí se,“ varuje průvodkyně. Václav Fejt z Havlíčkova Brodu byl ve světelském podzemí několikrát. „I Brod má nebo spíš měl podzemí, ale zalili ho betonem,“ povzdechne si. Takže světelské podzemí nemá tím pádem v okolí konkurenci.

Pověsti o loupežnících a pokladech patří do říše fantazie. Ve středověku bylo podzemí skladiště, sklep a lednice. Do té nás průvodkyně vede a upozorňuje, že místo pro lednici je výrazně chladnější než okolí. „Řeznici sem nechali navézt led, skladovali tu maso. Kanálky v podlaze odtékala voda s krví,“vysvětluje průvodkyně. Hygiena středověku.

Podzemí ve Světlé nad Sázavou:
Do vyčištění zanedbaného a téměř zapomenutého podzemí se pustila skupina nadšenců z Vlastivědného spolu Světelsko s porozuměním a podporou městského úřadu. Práce se uskutečnily v roce 1999 až 2002, slavnostního otevření se podzemí dočkalo v roce 2003. Délka chodeb k prohlídce je asi 200 metrů. Šířka chodeb 160 až 240, výška od 170 do 210 centimetrů. První chodby vykutali zřejmě koncem 13. století prospektoři při těžbě rudy. Pracovalo se tu zřejmě do 15. století. Zdroj: Město Světlá nad Sázavou

Podzemí má i tajemný vchod. Otvírá se jednou do roka. „A to 5. prosince na Mikuláše,“ prozrazuje průvodkyně. Světelské podzemí má výhodu. Je pro každého. Dostanou se sem i lidé méně pohybliví, délka chodeb a výkladu nenudí děti. Vracíme se všichni. Ztratit se dole prý nedá, ale co kdyby tam zhaslo. Jeden vchod jako druhý…

Jana Endlicherová je po výstupu nadšená. „Nelitujeme že jsme sem šli,“ pochvaluje si. Stejně jako její doprovod. „Je to super,“ hlásí děti. Město Světlá má ale s podzemím další plány. Nejbližší projekt se týká zvelebení prostoru u zadního, tedy původního vstupu do podzemí. V letošním roce by měly začít úpravy komunikace Pěšinky s napojením na výstup z podzemí.