O jaké stavby se jedná a co znamenají? O tom se zatím archeologové mohou v terénu jen dohadovat. „Zvláštních zdí nebo jejich zbytků je u kostela na jeho jižní straně poměrně dost. Je možné, že u těch zdí starý hřbitov končil. Odpovídají tomu i kosterní nálezy. Na jedné straně zdí je jich spousta a za zdí směrem k městu už nic,“ říká Jan Vizner, vedoucí výzkumu ze společnosti Archaia.

Zbytky staveb archeologové odhalili u spodní strany kostela směřující do ulice Na Valech. Tady výzkumníci pracují na odkrývání jednotlivých vrstev zeminy rozdělených do čtverců. „Připomínají cihlové zdi nebo klenbu. Některé mohou pocházet ze zbořeniště, ale na jiných jasně vidíme, že to jsou zbytky stavby,“ přemýšlí Vizner.

Vyloučené to není. V minulosti mohlo u zdi hřbitova v blízkosti kostela stát cokoliv. Přístavek, kaplička, třeba docela obyčejná světská stavba. „Lidé ve středověku dokázali ve městech využít každý metr,“ dodává archeolog s tím, že dohady na místě nemají cenu. „Po vykopávkách přijdou na řadu historické mapy a zápisy z katastrů. Nelze ani přesně určit, ze které doby stavby pocházejí. Cihly sice odkazují do mladší doby, ale používali je stavitelé i v časech mnohem starších,“ dodává Vizner. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že kolem kostela se v minulosti několikrát kopalo a jednotlivé vrstvy zeminy jsou zpřeházené.

Možná další tajemství

Nálezy kolem kostela stále víc zajímají havlíčkobrodský Okrašlovací spolek Budoucnost. „Až práce skončí, rádi bychom se s archeology domluvili na nějaké odborné přednášce pro veřejnost,“ přeje si předseda spolku Tomáš Holenda.

Podle Viznera archeologové u kostela provádějí pouze odborný záchranný výzkum související s proměnou parku Budoucnost. Pracují na místech, kde se bude kopat a stavět. „Prostor kolem kostela skrývá možná daleko víc tajemství, než jsme mohli odhalit. Ale to čeká na jiné archeology,“ konstatuje Vizner

Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se pochovávalo celá staletí. Hřbitov byl podle Viznera zrušen až josefínskými reformami koncem osmnáctého století. Pak bývalý hřbitov sloužil jako zahrada pro sousední děkanát. V roce 1889 vznikl park. Tím zmizelo množství zajímavých odkazů na minulost Brodu. Například stará dlážděná cesta mezi kostelem a děkanským úřadem. I tu archeologové našli, dokonce ve dvou variantách. „Starší cesta je zřejmě ze čtrnáctého století. Spojovala tehdejší komendu německých rytířů s kostelem. Chodili po ní jen církevní hodnostáři. Mladší patří do doby baroka,“ upřesňuje Vizner. V současné době spěje archeologický průzkum u kostela do finále.