Příběh o tajemném neznámém, který si nepamatuje své jméno, a záhadná úmrtí v rudných dolech, jako kdyby vypadl ze středověkých detektivek spisovatele Vlastimila Vondrušky. Nikdy se zřejmě nestal, ale kopec Buchberg je skutečný. Ve své době patřil mezi nejvýznamnější středověká hornická místa v Evropě.

Mezi obcemi Utín a Hesov se rudy těžily od 13. století asi sto let. „Lokalita je dobře zachovaná. Léta ji pokrýval les. Prostor, kde se těžilo, má 14 hektarů, což je na středověk zcela mimořádné. Pozornost odborníků doma i v zahraničí budí ještě dnes,“ popsal místo Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd.

Tento ústav společně s Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nyní Buchberg zkoumá a tak vznikla i virtuální realita středověkého příběhu. „Nechtěli jsme dělat základní archeologický výzkum, ale zpřístupnit Buchberg veřejnosti za pomoci virtuální reality,“ upřesnil Mařík.

Veškerá potřebná data k vytvoření projektu získali archeologové pomocí geofyzikálních průzkumů. Tak se zrodila mobilní aplikace, jejíž pomocí mohou návštěvníci lokality sledovat přímo svém mobilním telefonu, jak Buchberg ve středověku vypadal. Seznámí se tak i s procesem těžby rud, uvidí, jak vypadala středověká hornická osada. Děti potěší hra Ďáblova štola, kde kaplan Dětřich pátrá po zločinu.

Podle místostarosty Přibyslavi Michaela Omese pouhá přednáška na téma těžby rud na Buchbergu může někoho nudit, ale díky moderní technologii se stává laikům daleko přístupnější a srozumitelnější.

Originální projekt vznikal podle archeologů několik let, je první republice a jedním ze sedmi podobných projektů v Evropě. Součástí projektu je také výstava Po stopách středověkého stříbra. Ta je v přibyslavském Kurfürstově domě přístupná do poloviny září.