Jako jedni z prvních otevřeli zhruba před třemi lety semínkovnu v Přibyslavi v Kurfürstrově domě na náměstí.

„Tak jako se v knihovně půjčují knihy, semínkovna nabízí osivo do vaší zahrádky. Tak jako se do knihovny knihy po přečtení vracejí, tak i při sklizni vaší zeleniny myslete na potřeby jiných kamarádů zahrádkářů v semínkovně," vysvětlily organizátorky celé akce Jitka Dejmalová a Marie Zichová.

Jak popsala při otevření semínkovny Anna Šauerová z Informačního centra, v praxi to vypadá zhruba následovně. Pěstitel, který semínkovnu navštíví, si zde může vybrat nějaký druh zeleniny, květin nebo bylinek, které by rád viděl na vlastní zahrádce. Na oplátku do semínkovny přinese nějaká jiná semínka, kterých má doma nadbytek. Právě tento výměnný systém dělal podle ní některým návštěvníkům zpočátku potíže. „Museli jsme umravnit několik zájemců, kteří sem přišli s představou, že semínka jsou zadarmo, takže si mohou odnášet, co chtějí, a nevracet nic," podotkla Šauerová.

Již dva roky mohou návštěvníci Krajské knihovny Vysočiny nalézt v prostorách knihovny malou dřevěnou bedýnku, která slouží jako semínkovna. Iniciativa vznikla na podporu přírodního zahradničení. „Od zahájení v naší knihovně funguje semínkovna skvěle," pochlubila se knihovnice Helena Valtrová a dodala: „Lidé sem mnohem více nosí, než berou.“

Francouzský nápad

Původem francouzská myšlenka úspěšně zaklíčila i v Česku. Dnes se semínkovny počítají na desítky. Nejčastěji je lidé mohou najít právě v knihovnách. „Byli jsme osloveni, jestli by semínkovna mohla být i u nás. Je to vlastně také svého druhu knihovna, akorát si v ní lidé půjčují semínka a vrací za ně jiná,“ vysvětlila knihovnice Helena Valtrová.

Do povědomí pěstitelů se dostala brzy i semínkovna z Nového Města na Moravě. Získala dokonce krajské ocenění Skutek roku v kategorii poradenství, osvěta, vzdělávání. Semínkovna je v provozu od loňského února, těší se velkému zájmu, pěstitelé a zahrádkáři ji najdou v informačním centru. Inciiátorkou založení semínkovny se stala zahrádkářka Miloslava Gregorová.

V semínkovně najdou pěstitelé osivo všeho druhu. Fazole, semena okrasných květin, zeleniny a bylinek. V Jihlavě semínkovna sídlila v Oblastní galerii Vysočiny, ale v době koronavirové pandemie ji přemístili do bezobalového obchůdku Černý bez, kde podle Jany Jarošové z Oblastní galerie zřejmě nějaký čas zůstane. Doslova ve velkém se do provozu semínkoven pouštějí i botanické zahrady. Třeba botanická zahrada při Přírodověděcké fakultě univerzity Palackého Olomouc.

Podle ředitele botanické zahrady Václava Dvořáka semínkovna nabízí kromě tradičních i odrůdy, které se běžně na zahrádce nevyskytují například exotickou ačokču (lidově zvanou také paprikookurka), ostropestřec mariánský nebo špagetovou dýni.

Co je to semínkovna

Iniciativa Semínkovna vznikla v Česku v roce 2015 na podporu sdílení osiva, semenaření a přírodního zahradničení. Vzorem jí byly francouzské Les Grainotheques a americké The Seedbanks.

Osivo v semínkovnách má pocházet z chemicky neošetřovaných rostlin, tedy je to výsledek pěstitelství v domácích podmínkách.

V Česku je semínkoven kolem stovky. Na Vysočině je zahrádkáři najdou v Humpolci, Přibyslavi, Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Žďáru nad Sázavou, Chotěboři a Telči.

Zdroj: Semínko země z.s