Vyrobili ho na zakázku klienti Domova ze Zboží ve své keramické dílně v Tisu.

Strom ze šamotové hlíny měří na výšku asi 2,40 metru, skládá se z celkem deseti dílů. „Na tvorbě stromu se podílelo devět našich klientů, každý ozdobil strom vlastním motivem. Poslední část, koruna stromu, je dílem společným," vysvětlil vedoucí keramické dílny v Tisu Jaromír Dubský.

Domov ve Zboží pečuje o mentálně postižené klienty a klienty s kombinovaným postižením, pouze muže. Součástí rehabilitace je i práce v keramické dílně v Tisu nazvané Volšové ruce.

Je třeba zdůraznit, že handicapovaní klienti, kteří v dílně pracují, „volšové ruce" nemají ani omylem. Jejich výrobky ze šamotové hlíny jsou originální a žádané. „Strom života, který jsme vyrobili pro Domov ve Ždírci, je druhý v pořadí. První stojí na zahradě u nás před dílnou," upřesnil Dubský. Právě tam ho spatřila ředitelka Domova Ždírec Martina Matějková a originální výtvor ji přímo okouzlil.

Memory Garden

„Strom se stane centrem naší Memory Garden, neboli zahrady vzpomínek. Bude to symbol života, jeho počátku, pokračování a znovuzrození. Naše zahrada je určena pro obyvatele Domova, kteří jsou postiženi Alzheimerovou nemocí. To, že strom pro naše obyvatele vyrobili klienti jiného zařízení, považuji přímo za symbolické," zdůraznila ředitelka Matějková. Koncept stromu života vytvořil vedoucí dílny v Tisu Jaromír Dubský, dílo vznikalo asi čtyři měsíce. Základní téma znělo strom a zvířata, která na stromě žijí. Jednotlivé díly stromu si zaměstnanci Domova ze Ždírce odvezli již včera. V zahradě bude strom usazen na plochu kolem deseti čtverečních metrů a zpevněn železnou tyčí. V současné době již keramická dílna v Tisu pracuje na v pořadí již třetím stromě života. Příjemcem originálního daru bude dolnorakouské městečko Grafenwörth, kde sídlí organizace Arge NÖ Heime. Ta sdružuje pětaosmdesát organizací poskytující pobytové sociální služby v Dolním Rakousku.

Delegace z Dolního Rakouska totiž nedávno navštívila Domov ve Zboží právě proto, aby se rakouští sociální pracovníci naučili používat takzvanou Axmanovu techniku, která umožňuje zpracovávat šamotovou hlínu tak, jak to dělá keramická dílna v Tisu.

Šamotová hlína je zde zpracována způsobem, který vyhovuje schopnostem handicapovaných klientů, umožňuje jim projevit jejich manuální zručnost a fantazii, což dává výsledným výrobkům punc originality.

Kromě toho tuto šamotovou techniku kromě keramické dílny ve Zboží prakticky nikdo v republice nepoužívá. Cílem není vytvořit umělecké dílo, ale jde o samotný proces tvorby, který je sám o sobě ozdravný.¨