Zajímavý pokus. Tak vnímá travnatou střechu ředitel školy Wolkerova Miloš Fikar. Suchomilné trávy nepokryjí střechu celou. „U nás je to křídlo budovy se šatnami mezi školní jídelnou, druhým stupněm a přístavbou, kde máme dílny,“ řekl Deníku. Plocha měří přes tisíc metrů čtverečních. Jak ředitel dodal, líbí se mu, že o travnatou střechu nemusí škola pečovat. Od experimentu si ředitel slibuje využití rovné střechy, která už dobře nevypadá.

Zelenou střechu má v Havlíčkově Brodě kavárna v parku Budoucnost. Kavárník Josef Švec si nestěžuje. „Trávu na střeše máme od doby, kdy se kavárna postavila. Je to součást proměny parku. V létě, když je horko, je v kavárně příjemně. Určitě líp, než kdyby slunce pražilo do plechu,“ poznamenal.

Radnice ve Světlé nad Sázavou vstoupila do nového roku s rozpočtovým provizoriem
Světlá nad Sázavou zatím hospodaří s provizoriem. Jako obvykle

Podle brodského starosty Zbyňka Stejskala se díky zeleným střechám zlepší komfort výuky ve třídách a trochu se v létě ochladí i prostředí kolem budov. Zelené střechy přinesou úsporu při vytápění budovy a přispějí ke zlepšení životního prostředí. Cena zelených střech je ale poměrně vysoká. Podle informací Deníku bude stát originální střecha na Wolkerovce kolem osmi milionů korun.

Jiří Svoboda je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Podle jeho vyjádření pro Ekolist občanského sdružení Bezk zelená střecha má klady i zápory. Zadrží část dešťové vody, rostliny, které vodu vypařují, chladí okolní vzduch. „Zelená střecha je těžká a klade nároky na nosnou konstrukci. Musí tam být kvalitní hydroizolace, V době dlouhých veder zelená či spíše žlutá střecha nemá co odpařovat, tudíž nechladí, když je to nejvíce potřeba,“ uvedl i negativa.