Od prvního ledna by však měl začít platit dlouho diskutovaný protikuřácký zákon, díky kterému se přidáme ke zbytku Evropské unie, kde obdobné zákony už úspěšně fungují.

Mezi samotnými kuřáky převažuje názor, že úplný zákaz kouření má smysl. Jak vyplývá z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury Ipsos z roku 2015, zákon uvítá dokonce 39 % každodenních kuřáků, dále 67 % občasných a 79 % příležitostných. „Já jsem kuřák, ale když se s někým bavím v hospodě a on nekouří, nezapálím si ani já," tvrdí Jiří Malý, jeden z návštěvníků pivnice v Havlíčkově Brodě. „Zákon by mě od návštěvy hospody neodradil. Neměla bych problém jít si zapálit ven, alespoň bych kouřila míň," přidává svůj názor Šárka Bencová.

Hosté i hostinští v Havlíčkově Brodě zákon většinou vítají

Na druhou stranu si někteří hosté myslí, že úplný zákaz není nejlepším řešením. „Nemám problém s tím, když se to zakáže, ale zároveň si nemyslím, že zákazy na všechno jsou ideální," podotýká Ota Benc. „Člověk si dneska může vybrat, jestli půjde do kuřácké nebo nekuřácké hospody. Každý si najde to své. Proč tedy takový zákon zavádět například v pivnicích, ke kterým kouření neodmyslitelně patří," pokládá si otázku Karel Trpišovský.

Ale nejedná se pouze o hosty hospod a restaurací. Těmi, komu zákon bezpochyby prospěje, jsou samotní hostinští, servírky a číšníci z těchto zařízení. Odborníci se shodují, že každodenní pobyt v zakouřeném prostředí ke zdraví člověka rozhodně nepřispívá. „Pokud člověk sedí nebo pracuje celý večer v zakouřeném prostředí, dostává se riziko onemocnění na stejnou úroveň u aktivních i pasivních kuřáků.

Těmto lidem pak hrozí celá řada zdravotních problémů od kornatění tepen, srdečních příhod až například po rakovinu plic," upřesňuje lékař z havlíčkobrodské nemocnice Aleš Bílek.

Číšníci z havlíčkobrodských hospod souhlasí s tím, že práce v zakouřeném prostředí není ideální. „Sama jsem nekuřák a myslím si, že pasivní kuřáci jsou na tom podstatně hůř než ti, kteří sami kouří," říká Klára Boháčová, servírka z pivnice v Havlíčkově Brodě.
Souhlasí s ní také Petra Hubáčková, provozní z pivovarského hostince, které vadí práce v zakouřeném prostředí i přes to, že je sama kuřačka. „Podle mého názoru bude chodit dokonce víc lidí, až se zákon zavede," dodává. A zkušenosti ze světa jí dávají za pravdu. Zákaz kouření v restauračních zařízeních ve velké části případů vedl skutečně ke zvýšení návštěvnosti a tím také k nárůstu tržeb. Podobný vývoj se dá očekávat také v případě České republiky.

Kouření zabije 18 tisíc Čechů ročně

Česká legislativa zatím majitelům restauračních zařízení a barů dovoluje svobodně rozhodovat, zda bude podnik kuřácký či nikoliv. S příchodem nového roku by se ale měla situace změnit a v těchto zařízeních by měl plošně platit striktní zákaz kouření.

Každý rok v Česku zemře přibližně sto tisíc lidí, z čehož téměř jednu pětinu tvoří úmrtí na následky nemocí spojených s kouřením. Těmto nelichotivým číslům nahrávají počty kuřáků. Statistiky ukazují, že v České republice v současné době kouří třetina dospělých. Zároveň ale přibývá i lidí, kterým kouření v restauracích, hospodách a barech vadí. Patrné to je i z výše zmíněného průzkumu, podle kterého si celých 78 procent lidí přeje úplný zákaz kouření.

Josef Hanus, student letní žurnalistické školy