Dílo, jde o půlfiguru čerta, nazval příznačně: Peklo chce tebe! „Čert totiž s potutelným úšklebkem míří na diváka ukazováčkem v gestu jakéhosi rozkazu," vysvětlil Vrána.

Na soše, kterou pod uměleckým vedením profesorů akademie Marka Škubala a Martina Roháčka vytvořil z hořického pískovce, pracoval skoro rok a půl. „K posledním úpravám jsem přistoupil ještě v průběhu minulého týdne," podotkl Vrána.

Socha byla od samého počátku koncipována pro poměrně komplikovaný prostor svahu v blízkosti Čertovy lávky. „Má působit dojmem, že čert vystupuje z členitého terénu mezi kameny. Umístění nad úrovní očí dodává kompozici na monumentalitě a socha se tak stává přirozenou součástí prostoru, který akcentuje," popsal dílo Marek Škubal.

Socha vznikla na popud světelské radnice.

„Ta loni v září oslovila akademii s přáním zhotovit pro lokalitu Čertovy lávky figuru čerta. Zadání se zhostili studenti závěrečných ročníků oboru kamenosochařství – zahradní architekt, kteří připravili dvanáct zdařilých modelů. Ty se lišily jak koncepcí, tak zpracováním. Návrhy byly posléze prezentovány na skupinové výstavě v prostorách městského úřadu a byla to světelská veřejnost, která hlasováním rozhodla, který z pekelníků bude nakonec v prostoru lesoparku realizován," pokračoval Škubal

Místostarosta Světlé nad Sázavou Josef Hnik zdůraznil, že instalace sochy čerta v zámeckém lesoparku je důkazem úspěšné spolupráce, kterou radnice s mladými umělci a s vedením uměleckoprůmyslové akademie před časem zahájila.

Galerie pod širým nebem

„Líbí se nám neotřelé nápady studentů a profesorů, kteří i v tomto případě dokázali, že umějí vkusně vyřešit mnohdy obtížnou úpravu či podobu veřejného prostoru. Věřím, že sochu Nikolase Vrány budou v dohledné době následovat další umělecky hodnotná studentská díla a vytvoří tak v našem lesoparku základ jakési galerie pod širým nebem," řekl Hnik.

Již nyní se ve Světlé nad Sázavou hovoří o tom, že další sochou, která by měla dotvářet unikátní kolorit zámeckého lesoparku, by mohla být skulptura anděla.

„Umístili bychom ji v jiné části parku, a to u takzvaného Andělského mostku," upřesnil Hnik.

Studenti a profesoři světelské uměleckoprůmyslové akademie ale s místní radnicí spolupracují i na dalších projektech souvisejících s úpravou veřejných prostranství.

Nedávno například představili modely architektonického řešení pěší zóny podél Sázavy ve směru z centra do lokality v Pěšinkách a současně i vstupu do středověkého podzemí za kostelem svatého Václava. Autorem jednoho ze zajímavých návrhů byl opět Nikolas Vrána.

„Připravil jsem návrh řešení možné podoby pěší zóny. Využil jsem hlavně potenciál, který má v tomto místě Sázava a její pravý břeh. I proto jsem do něho zakomponoval jedno většía dvě menší dřevěná mola, která by mohli využívat vodáci. Chodník pěší zóny jsem vedl po břehu řeky a obklopil ho jak kamen-nými terasami, tak zelení, a doplnil ho i řadou laviček a několika stylovými lucernami. Šlo mi především o to, aby se pěší zóna stala příjemným odpočinkovým místem Světlé nad Sázavou," popsal Vrána.