To je cílem jednání europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) s ředitelem státních Lesů České republiky Danielem Szórádem. Schůzka se koná se souhlasem ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již zítra v Hradci Králové.

„Po naplnění přehrady se řadě obcí zhoršilo dopravní napojení na jejich lesy. Pokusím se se státními lesy domluvit směny stejně velkých pozemků tak, aby to obcím usnadnilo hospodaření v jejich lesích, které jsou často v hůř přístupném terénu," uvedl Zdechovský, který pochází z Kožlí u Ledče nad Sázavou. Schůzka s Lesy ČR zapadá do jeho širší iniciativy o oživení okolí nádrže. Zdechovský totiž již od předloňského roku inicioval několik setkání starostů okolních obcí s exekutivou či Povodím Vltavy.

Jejich cílem je zlepšení dopravního propojení i sítě rybníků a také regulované zpřístupnění okolí nádrže pro rybolov a ekoturistiku. „Dále by zhruba třicet obcí potřebovalo zlepšit čištění odpadních vod," konstatoval Zdechovský. Celkové náklady na oživení okolí přehrady Zdechovský odhaduje na třicet miliard korun, část z toho by se podle něj dala řešit dotacemi, fondy či kompenzacemi. „Rozumím dlouhodobému pocitu starostů, že doplácejí na ochranu vodního zdroje pro Prahu i okolí, a sami bojují s vylidňování svých obcí," řekl Zdechovský.

Ministr zemědělství Marian Jurečka je však v otázce zpřístupnění vodní nádrže lidem více konzervativní. „Je potřeba zvážit míru rizika a potenciální hrozby teroristického útoku. S ohledem na situaci ve světě je potřeba intenzivněji chránit klíčové vodní zdroje," uvedl Jurečka.
Podle Zdechovského je ochrana zbytečně přehnaná. „Odborníci na celém světě se tomu smějí. Mluvil jsem nejen s českými tajnými službami, ale i s předními světovými experty na bezpečnost, kteří se jednoznačně shodli, že pro teroristy by bylo mnohem snazší kopnout do vodovodu někde v Praze a vypustit do vody nějaké látky. Stejně tak jsou v okolí nádrže spousty mostů, takže nějaké látky lze dopravit hned několika způsoby," řekl již dříve Zdechovský a podotkl, že odborníci mu také dali za pravdu, že regulovaný rybolov pod nějakým dohledem nemůže zdejší oblasti nijak uškodit.

V seznamu požadavků obcí je mimo jiné i to, aby se z každého prodaného hektolitru vody ze Želivky desetník vrátil do regionu. Ročně by šlo o třicet milionů korun, které by bylo možné použít třeba na opravy silnic a hřišť. Plošnou kompenzaci pro region ale Jurečka nevidí jako reálné řešení. Již dříve prohlásil, že podobně jako kolem Želivky na tom jsou i obce kolem dalších velkých vodárenských nádrží v republice.
Přehrada Želivka byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel.

Její ochrana ale limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady, okolí se podle Zdechovského vylidňuje.