Za rok 2020 bylo na Vysočině sklizeno 192 tisíc tun brambor, o čtyřiadvacet tisíc tun více než o rok dříve. „Výměra brambor se sice mírně zvětšila, ale rozhodující pro úroveň produkce byl vyšší hektarový výnos,“ okomentoval čerstvé statistické výsledky Miloslav Witz z jihlavské pobočky Českého statistického úřadu. Podle Kraje Vysočina jim svědčí průměrná roční teplota šest až osm stupňů a srážky kolem šesti set milimetrů ročně.

Podstatná byla na Vysočině i sklizeň obilovin, těch se loni vypěstovalo 766 tisíc tun. Více to bylo jen v Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Všechny tři jsou však větší než Vysočina, první dva podstatně. I v tomto případě se podařilo zvýšit hektarový výnos, je však stále nízký, předposlední v mezikrajském srovnání. „Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí,“ vysvětlil Witz.

Vývoj zemědělství v Kraji Vysočina

Stavy skotu v kusech

2018 210 766
2019 212 321
2020 211 019

Stavy prasat v kusech

2018 288 981
2019 319 872
2020 324 920

Zdroj: Český statistický úřad

Co se jednotlivých plodin týká, na Vysočině se sklidilo nejvíce žita ze všech krajů. Žitná mouka a ovesné vločky jsou přitom typickou potravinářskou surovinou. První místo má kraj na pomezí Čech a Moravy také v sklizni pícnin na orné půdě, tedy v seně, a kukuřice na zeleno a siláž.

To koresponduje s vysokými stavy skotu. Celkem 211 019 kusů na konci roku 2020 je skutečně hodnota, kterou se žádný jiný kraj pochlubit nemůže, třebaže je to nepatrně méně než o rok dříve. Ještě předloni přitom v této statistice kraloval Jihočeský kraj.

Více než čtyřicet procent z celkového stáda skotu představují krávy a ty daly 592 195 tisíc litrů mléka. To je o jednadvacet a půl milionů litrů více než o rok dříve a také pětina celorepublikové produkce mléka. Průměrná denní dojivost téměř pětadvacet litrů je z pohledu Česka nadprůměrná.

Z celé republiky nejvyšší je i stav prasat, jejich počet loni stoupl na 324 920 kusů. Na jednu prasnici se narodilo třiatřicet selat, přičemž jejich úhyn vztažený k počtu narozených zůstal na téměř dvanácti procentech.

Vysočina naopak nemá nijak vysoké stavy drůbeže, 525 tisíc kusů na konci roku 2020 je o skoro třicet procent méně než na konci roku 2019 a mezi kraji jde o jednu z nejnižších hodnot. Produkce konzumních vajec se přitom dostala přes tři miliony, jedna nosnice snesla za rok průměrně 192 vajec.

Dlouhodobou tradici a důležitost zemědělství na Vysočině vnímá i náměstek hejtmana Lukáš Vlček, do jehož odbornosti právě tato oblast spadá. „Zemědělství, a převážně pak malé farmy, mají nejen ekonomicko produkční funkci, ale zapojují se do života obcí a do práce s krajinou,“ připomněl.