Podle zemědělců to je důsledek války na Ukrajině i předchozí doby covidové. S vysokými cenami hnojiv se potýká například Zemědělská akciová společnost Lípa na Havlíčkobrodsku. „Ceny výrazně stouply. To, co jsme loni kupovali za čtyři a půl tisíce za tunu, letos kupujeme za čtrnáct tisíc a příští rok to bude za šestnáct tisíc,“ potvrdil předseda představenstva společnosti Zdeněk Baloun.

Lípa se věnuje hlavně živočišné výrobě, ale zcela bez hnojiv se neobejde. Proto hledá úspory, kde se dá. Jak upřesnil předseda Baloun, zemědělci se částečně vracejí k metodám předků. „Využíváme statková hnojiva. Kejdu, močůvku, chlévskou mrvu,“ upřesnil Baloun s tím, že kupovaná hnojiva se dnes už stoprocentně nahradit nedají. „Jsou přesnější v dávkování, tím i účinnější,“ dodal Baloun. Vysoké ceny hnojiv a dalších surovin pro zemědělce se promítnou do výsledných cen produktů, ale jak zdůraznil předseda Baloun, ne proto, že by to chtěli sami zemědělci. „Diktují obchodníci. My se musíme řídit podle nich. Obchodník přijde a řekne, za kolik se na trhu obchoduje tuna obilí. My můžeme pouze souhlasit, nebo odmítnout. Když odmítneme, půjde jinam,“ vysvětlil.

Ilustrační foto.
Delší čekání na vyšetření: nemocnice v Havlíčkově Brodě mění informační systém

Být zemědělcem není lehké živobytí. To si myslí například Václav Fejt z Havlíčkova Brodu. „Nechtěl bych to dělat. Zemědělce třicet let stále něco trápí: sucho, déšť, malé dotace. Za starých časů byl sedlák chudák závislý pouze na rozmarech počasí. Ale že bych kvůli tomu chtěl kupovat pecen chleba za dvě stovky, to se mi moc nelíbí,“ prohlásil.

Dražší ledek

Podobně jako Lípa je na tom Zemědělská akciová společnost Zhoř na Jihlavsku. Podle ředitele Pavla Dohnala ceny hnojiv rostou už od loňského roku. „Dusíkaté hnojivo ledek amonný se prodával loni za pět tisíc za tunu. Letos stojí tuna ledku přes patnáct tisíc. Kapalná hnojiva loni za víc než čtyři tisíce za tunu, letos kolem patnácti,“ uvedl Dohnal konkrétní příklad. Zemědělci ve Zhoři potřebují na jarní hnojení, které je podle Dohnala rozhodující pro kvalitu plodin, víc než osmdesát až sto tun tun hnojiva. Nahradit drahá hnojiva něčím jiným je podle Dohnala riziko. „Máme zpracovaný plán hnojení. Kolik živin musíme do půdy dostat, abychom měli dobré výnosy. Když hnojení nahradíme nebo ošidíme, podepíše se to na výnosech,“ vysvětlil. I podle jeho slov se prodej zemědělských surovin neřídí přáním zemědělců, ale situací na trhu. Nicméně, jak poznamenal, rostlinná výroba je na tom ještě pořád líp než živočišná.

Jak drahé je hnojení
- loni dva tisíce korun na obdělání jednoho hektaru, letos až sedm
- loni tuna ledku za pět tisíc, letos za patnáct
- kapalná hnojiva loni 4,9 tisíc za tunu, letos patnáct
- spotřeba hnojiva je podle velikosti polí, činí třeba až sto tun na jaro

I tam ceny krmiva pro zvířata rostou. „K tomu je potřeba připočítat ceny energií, pracovní sílu a další náklady, včetně výkupní ceny masa. Nakonec zemědělec dojde ke zjištění, že živočišná výroba je pro něj ztrátová. A to platí hlavně u chovu prasat,“ dodal Dohnal.

Za masivním nárůstem ceny umělých hnojiv z posledních měsíců stojí podle zemědělců i dražší plyn, který se k výrobě hnojiv běžně používá, dále exportní omezení ze strany Číny a Ruska.

Začátek okupace Německého Brodu.
Po vyhlazení Lidic obyvatelé Brodu pořádali manifestace poslušnosti Říši

Všechno souvisí se vším. „Dražší hnojiva znamenají, že jich zemědělci použijí málo. Kvůli slabší výživě plodin tak bude výnos sklizně nižší, a to zvláště tehdy, když se do hry vloží i špatné počasí,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda. Ceny hnojiv zvedají podle ekonoma třeba ceny obilovin, mouky i pečiva, které letos může zdražit o deset až patnáct procent. Někteří pekaři dokonce varují až před třetinovým růstem cen.