Zemědělci na Havlíčkobrodsku již teď, na začátku sklizně, vědí, že dvouměsíční sucho se podepsalo nejen na kvalitě a velikosti brambor, ale také na jejich nižším výnosu. Podle odborníků tak stoupne i jejich cena.

Není se tedy vůbec čemu divit, že mnoho zemědělských podniků pěstování brambor omezuje, popřípadě s nimi končí úplně.

„Minulý rok jsme pěstovali brambory naposledy, letos již ne. Mnoho lidí si totiž stěžovalo, že jim brambory hnijí a nejsou tak kvalitní," uvedl agronom a předseda představenstva Zemědělského družstva Štoky, Pavel Štrobl. Ten dodal, že každý rok je situace jiná. „Loni nebyla úroda brambor až tak špatná, ale rozhodli jsme se, že se budeme raději věnovat jiným plodinám. Brambory pěstuji pouze na svém soukromém poli a je jasné, že z toho letos nic moc nebude," podotkl Štrobl.

Podle ředitele havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského Jaroslava Čepla, se dlouhotrvající sucho a vysoké letní teploty projevily především nejen na bramborách, ale také na kukuřici a chmelu.

„Všechny plodiny na tom nejsou až tak špatně, ale bohužel někteří zemědělci hovoří až o čtyřiceti procentní ztrátě. Špatná je i velikost hlíz," řekl Čepl. Ten poznamenal, že na Vysočině jsou samozřejmě i lokality, kde to tak hrozné není. „Hodně záleželo na počasí a dešti. Jsou oblasti, kde v létě občas trochu zapršelo, ale u sousedů za kopcem je již situace zcela opačná. Cena brambor bude samozřejmě vyšší než vloni, tedy mezi sedmi až osmi korunami za kilogram," vysvětlil Čepl.

Podle odborníků není pěstování brambor až tak lehké. „Brambora je náročná plodina. Zemědělec musí reagovat nejen na změny počasí, ale i na technologické postupy a případné choroby. Podle mého názoru ústup zemědělců od pěstování brambor dosáhl svého dna. Doufám, že se to v následujících letech zlepší," nechal se slyšet Čepl.

Se sklizní začali i zemědělci v Havlíčkově Borové. „Konzumní brambory skoro nejsou. Zatím sklízíme pouze brambory sadbové," uvedl Jiří Zvolánek z Havlíčkovy Borové zemědělské akciové společnosti pro Českou televizi. Ten podotkl, že brambory nejsou naštěstí napadeny žádnou chorobou, ale bylo menší nasazení hlíz, které nedorostly. „Propad ve výnosu bude bohužel poměrně velký," zdůraznil Zvolánek.

Plochy, na kterých tuzemští producenti brambory pěstují, se stále snižují. Letos osázeli 22 681 hektarů, což je o pět a půl procenta méně než loni. Je to důsledek nadúrody minulých let, dotovaného dovozu, následného propadu výkupních cen i menšího zájmu spotřebitelů.

„Brambory, a to konzumní, škrobárenské i sadbové, jsme letos vysázeli na 165 hektarech. V porovnání s loňskem jsme ale navýšili výměru dotovaných škrobárenských brambor na úkor brambor konzumních," řekl Zvolánek. „Pokud bude pokračovat snižování výkupních cen konzumních brambor, také v příštích letech navýšíme osázené plochy škrobárenských brambor," dodal Zvolánek.

Obdobná situace jako v České republice panuje i v jiných částech Evropy. Zatímco loni se brambory mohly sklízet až o měsíc dříve, než je obvyklé, v letošním roce k tomu nebyly příznivé podmínky.