Narodil se v roce 1933 ve městě Bohdan v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, jeho otec tam byl lesníkem. O dva roky později území okupovala rumunská armáda a českou rodinu vyhnala. Shodou okolností s krajem v okolí Bohdanu nedávno uzavřel partnerství Kraj Vysočina.

Po válce Kolek absolvoval vinařské školy v Mikulově a Lednici a vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Sedmatřicet let (1956-1993) řídil výrobu ovocných vín, tekutého ovoce, nápojů, džemů a sýrů v mlékárně Pribina v Hesově. Je autorem mnoha technologických postupů. Výroba džemů došla takového uznání, že se Pribina stala jejich výhradním dodavatelem pro všechny jogurty v Československu.

Do historie českého konzervárenství se zapsal převratnou technologií výroby tekutého ovoce a zeleniny, kterou starší a střední generace pamatuje pod názvem Pribinka.

„Mládež dnes pije nejrůznější džusy a dřeňové limonády a netuší, že všechny mají svůj základ právě v Pribince. Ovšem, dnes ani zdaleka nedosahují její kvality," řekl před časem Kolek Deníku. Pribinka měla dvojnásobnou i vyšší záruční dobu zachování přirozeného vitamínu C a vyráběla se z neuvěřitelného počtu 18 druhů ovoce.

Kolek s tímto nápojem sbíral medaile po celé Evropě, v roce 1966 z německého Erfurtu do Hesova přivezl zlatou medaili. Přestože v roce 1961 byla podle Kolkova projektu dostavěna nová výrobní linka s koloidním mlýnem, výrobní program Hesova byl „vyčištěn" od všeho, co nesouviselo se zpracováním mléka a proto v roce 1970 slavná Pribinka zmizela z trhu.

Od vína k sýrům

Stejný osud postihl ovocná vína. K jejich výrobě z plodů černého bezu podle Kolkova technologického postupu v Hesově již nedošlo. Víno se mělo jmenovat Přibyslavské radniční.

Ve stadiu zkoušek byla zastavena příprava výroby vína z bílého rybízu pod názvem Hrozen Vysočiny. Na otázku, zda ovocná vína jsou k nerozeznání od vín z hroznů, Kolek odpovídal:

„Ta kvalitní, a jiná jsme v Pribině nedělali, nerozezná ani školený someliér. Když vám nepřiznám, že pijete ovocné víno, budete přesvědčen, že pijete víno z hroznů vinné révy. Náš Bianco Vermut měl 16 procent a hořké ovocné víno, tzv. hořčák, dokonce 18 procent, což dnes mají některé likéry, a u nich je chuťové rozpoznání takřka nemožné".

Po ukončení produkce džemů, Pribinky a ovocných vín Kolek převzal vedení výroby Pribináčků a Hermelínů a také u nich dosáhl vynikajících výsledků.

Loňský návrh na udělení Ceny města Přibyslav Jaroslavu Kolkovi příslušná komise zamítla s odůvodněním, že přece šlo o jeho profesní práci. Tak to bývá, že doma nejsi prorokem. Jiný ohlas jeho práce trvá na Slovensku. Předloni Kolka na přibyslavském náměstí vyhledali reportéři nejčtenějšího slovenského týdeníku Život a zveřejnili obsáhlou životopisnou črtu s mnoha fotografiemi pod příznačným titulkem Alchymista z Pribiny.

„Úmrtí Jaroslava Kolka je mně moc líto, měla jsem ho ráda a vážila jsem si ho," řekla Deníku členka zastupitelstva města Přibyslav Anna Šnýdlová.

Ivo Havlík