V současné chvíli je ve Světlé 220 městských bytů. „Rozhodli jsme se, že jich zhruba polovinu prodáme a za tyto peníze můžeme město dál rozvíjet,“ sdělil starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek.

S tímto záměrem začali už loni, kdy prodali bytový dům číslo 546 rovněž v Dolní ulici. „To byla jedna z nejstarších bytovek a byla v opravdu špatném stavu, přesto prodej proběhl ke spokojenosti obyvatel,“ zavzpomínal Tourek.

Právě na špatný technický stav domu si stěžují i obyvatelé aktuálně se prodávajících bytů. „Střecha je potřeba udělat nová, okapy a kanalizace jsou také v háji. Dvacet let jste měli čas ten barák dát dohromady a dneska nám ho prodáváte v dezolátním stavu,“ rozhorčil se na debatě s občany jeden z nájemníků.

„Samozřejmě budou budou potřeba nějaké náklady, ale nemyslím si, že by tato bytovka byla v tak špatném technickém stavu,“ odpověděl starosta. Zmíněné okapy a s nimi související visící rampouchy v zimních měsících chce město vyřešit ještě před prodejem. „Plánujeme tam nainstalovat systém, který bude v zimě okapy nahřívat, a tím se vyřeší problém tvoření rampouchů. Náklady na jeho provoz budou minimální, ale samozřejmě ale bude záležet i na tom, jaká bude zima,“ nastínila Vladimíra Krajanská, vedoucí světelského majetkového odboru.

Bytovku město prodává jako celek, nikoliv jako samostatné bytové jednotky. Cena se pohybuje v řádech desítek milionů korun. „Prodáváme ji za cenu dle znaleckého posudku, konkrétní částku ale sdělovat nechci,“ komentoval Tourek.

Jednotlivé byty by sice patřily bytovému družstvu, každý z nájemníků by ale vlastnil podíl ve družstvu, s kterým by mohl volně disponovat, a právo na neomezené užívání konkrétního bytu. „Není to moc velký rozdíl oproti klasickému vlastnictví bytu, protože s podílem lze různě nakládat. Mohou ho prodat, darovat, směnit nebo třeba odkázat,“ vysvětlil právní zástupce Ondřej Málek. V případě prodeje by tedy lidé neprodávali byt, ale podíl v družstvu se všemi výhodami, které k němu patří.

O prodeji městských bytů zastupitelé rozhodli už před rokem, nyní je na nájemnících, aby se domluvili, vytvořili bytové družstvo a zvolili svého zástupce. Členové bytového družstva jakožto právnická osoba by si pak vzali úvěr, který by postupně spláceli spolu s nájmem. „Je to pro ně velké rozhodnutí a mluví se o penězích, které jsou nad rámec jejich možností, ale fakticky by se měsíční nájem moc nelišil proti tomu současnému. Navíc by se starali o svůj vlastní majetek,“ upozornil Tourek.

To potvrdila i jedna z nájemnic, která má známou v již prodaném domě. „Zjišťovala jsem informace od kamarádky ze zelené bytovky a nájem se jim zvedl zhruba o tisíc korun,“ prozradila. „Chápu, že se do toho některým nechce, ale mně celá ta prodeje myšlenka nepřijde špatná. Je to majetek, s kterým pak můžeme disponovat,“ zamyslela se.

Kdyby se zvýšení nájmu pro někoho stalo neřešitelné, může zažádat o jeden ze sta městských bytů, které si město nechává. „Zapíše se do pořadníku čekatelů a pak se případně přestěhuje. Je tu ale samozřejmě i možnost svůj podíl v družstvu prodat, ovšem s podmínkou, že je tam nový majitel nechá třeba deset let bydlet. Měli by tam majetek i jistotu nájmu a bylo by to pro ně vlastně výhodné,“ naznačil Tourek.