Jejich rozhořčení způsobilo zjištění, že asi stovka lip podél místní silnice II. třídy by měla být prohlášena za památné stromořadí.


Obávají se, že by to zastavilo rekonstrukci silnice, kterou se snaží vedení obce prosadit na krajském úřadě Vysočiny už několik let.


„Já nic takového nechci. Stromy kolem silnice, která nutně potřebuje opravy, nejsou zdravé a překážejí provozu,“ zlobí se jeden z obyvatel Milan Pátek ze sboru místních hasičů.


„Chceme žít v moderní rozvíjející se obci, odkud nebudou mladé rodiny odcházet, a ne ve skanzenu,“ brání se učitelky místní mateřské školy. Mladý cyklista Luděk Pavlas z Havlíčkova Brodu projíždí silnicí na Žižkovo Pole často. „Silnice je pro cyklisty nebezpečná, protože tudy jezdí nejen osobní auta, ale i kamiony. Je potřeba ji rozšířit. Dělat z jejího okolí památku je komické, protože je to už dneska starožitnost sama o sobě,“ usmívá se dvacetiletý sportovec.
S aktivitou vyhlášení památných lip přišlo občanské sdružení Mezník z obce Olešenka.


„Alej je významnou krajinnou dominantou, jednou z nejvýznamnějších na Vysočině. Poskytuje životní prostor pro ptáky a chráněné druhy zvířat a zajišťuje ekologickou stabilitu,“ prohlašuje za občanské sdružení Lukáš Musil, který si stěžuje, že zástupci samosprávy obce Žižkovo Pole jeho argumenty nechtějí slyšet.


Řidiči si vůbec neberou servítky


Starostu Jana Čepla totiž návrh Mezníku doslova rozpálil doběla. „Nelíbí se mi přístup občanského sdružení, které s námi svůj návrh nekonzultovalo, ale staví nás před hotovou věc. Už tři roky se vedení obce snaží dohodnout s krajem Vysočina, který je vlastníkem silnice, aby ji opravil. Konečně se naše jednání někam posunula. Pak přijde návrh, který naše snahy shodí pod stůl a snaží se obec proměnit v rezervaci, kde bude jakákoliv modernizace nemožná,“ říká starosta Čepl.


Mít na území obce památný strom, to není jen tak. Zkušenost s tím má například obec Modlíkov, kde památná lípa stojí přímo v centru vsi.
„Je to určité omezení. Veškeré stavební úpravy, které se dějí kolem stromu, je třeba konzultovat s odborníky. Když ti nesouhlasí, kopat se nemůže,“ připomíná modlíkovský starosta Miroslav Štědrý a nad informací, že by kolem silnice na Žižkovo Pole mělo být památných lip sto, jen rozpačitě vrtí hlavou.


Řidiči linkových autobusů, kteří alejí projíždějí několikrát denně, si servítky neberou.


„Co je to za nesmysly? Koho to napadlo? Jestli ta silnice s ohledem na zvýšený provoz, špatný technický stav a zhoršující se bezpečnost něco potřebuje, tak upravit a rozšířit. Některé stromy je třeba vykácet. Když jede proti sobě osobní auto s autobusem, musí jeden zastavit a schovat se mezi lípy,“ pozastavují se nad návrhem Mezníku naštvaní řidiči.


První jednání mezi Mezníkem a zástupci obce Žižkovo Pole se uskutečnilo na radnici v Přibyslavi a bylo velmi bouřlivé.


„V otázce rozvoje dopravy a rozšiřování silnice existují alternativní řešení. Například vybudování výhyben v prolukách po odstranění silně poškozených stromů, rychlostní omezení, souběžná komunikace nebo vybudování nové cesty,“ argumentuje Musil a upozorňuje na existenci zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 1992.


„Zákon definuje povinnost vyžádat si při některých stavebních úpravách souhlas orgánu ochrany přírody,“ zdůrazňuje ekolog.


Místostarosta Přibyslavi Michael Omes, který se jednání zúčastnil, navrhuje zklidnit vášně a hledat kompromis.


„Chápu pohnutky ochránců přírody i vedení obce Žižkovo Pole. Je třeba najít řešení, které by vyhovovalo oběma stranám a nikomu neublížilo,“ míní Omes.


O památné aleji ještě neslyšel


Postupovat s rozumem radí i vedoucí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Železné hory František Bárta, kterého Deník požádal o nezaujaté stanovisko odborníka.


„Nejdřív bych radil udělat v aleji nezávislý odborný posudek,“ navrhuje ochranář. To, že je strom sto let starý, podle něho ještě neznamená, že si zaslouží být památkou. „Pak bych jednal s oběma stranami. Někdy se opravdu nedá dělat nic jiného, než že strom musí ustoupit. Prosadit svou za každou cenu nemá pro nikoho v tomto sporu smysl. Vím v okolí o několika památných stromech, ale o případu, kdy by byla památnou vyhlášená celá alej kolem vytížené komunikace, to jsem neslyšel,“ konstatuje ochranář.


Silnice II. třídy, o kterou se jedná, patří kraji Vysočina, který v celé záležitosti upřednostňuje kompromis.


„Na základě společných jednání s obcí a ochránci přírody jsme dospěli k následnému řešení: jakýmkoliv dalším krokům v rekonstrukci vozovky bude předcházet odborný dendrologický průzkum, který zmapuje stáří a především zdravotní stav lip. Z něho bude zřejmé, které stromy je možno pokácet. Silnice bude rozšířena citlivě pouze ve vybraných úsecích formou takzvaných výhyben,“ informuje za sekretariát hejtmana kraje Eva Neuwirthová.