Památka ukrytá v jedné z havlíčkobrodských církevních staveb si totiž bezpochyby pozornost zaslouží.

O tom, že ve zvonici havlíčkobrodského kostela Nanebevzetí Panny Marie je umístěn nejstarší český zvon slýcháváme často. Takto informace však poněkud zavádějící, lépe řečeno mylná.  Brodský zvon Vilém je sice možno považovat za velmi starý, cenný a unikátní, ale přeci jen není v Čechách nejstarší.

Tento primát totiž drží zvon v Chebu. Ten spatřil světlo světa v roce 1286. Jeho kolega Vilém, umístěný ve třetím patře věže, je ale jen o pár let mladší.  Ulit byl počátkem čtrnáctého století v rozmezí let 1300 – 1335, přičemž přesný rok jeho vzniku není možné stanovit se stoprocentní jistotou.

O jeho původu toho bohužel moc nevíme. Jediný text, který lze považovat za věrohodný podklad ke zkoumání jeho historie je dvouřádkový nápis v horní části zvonu. Latinský text je však trochu záhadný až tajemný a popisuje okolnosti vázané k odlití zvonu. Bohužel je psán ve zkratkách, takže badatelé, kteří se jej snažili přeložit, nedošli k shodě. Dokonce i letopočet ulití Viléma je možno vykládat různě.

Prvním, kdo se pokusil nápis přečíst byl archivář Jan Hulakovský (1804-1877), který rok jeho vzniku určil na 1305. Ten text překládá následovně: „Za slavného panování Petra, patnáctého opata a běžícího roku Páně tisícího třístého pátého, hotov zavzněl hlas můj a mým dotknutím ihned se vzchopují srdce utěšená."

Roku 1916 však již Václav Fidler s překladem nesouhlasí a tvrdí, že zvon byl ulit roku 1300.

Zmínku o opatovi Petru XV ale také považuje za bernou a z toho můžeme vydedukovat, že Vilém je původem zvonem klášterním. Ze kterého kláštera se však do Brodu dostal a kdy, je také otázkou. Sám Fidler se domnívá, že by datum jeho umístění ve věži mohlo spadat do roku 1453 a opírá se o listinu vydanou Mikulášem Trčkou z Lípy.

Podle ní došlo k prodeji jistého zvonu pro německobrodskou obec. Má za to, že v listině se jedná právě o prodej Viléma.
Svou trochou do mlýna přispěl ve dvacátém století i znalec regionální historie Pavel Sochr, který uvádí, že by Vilém mohl pocházet z kláštera třebíčského, který byl zbořen vojsky Matyáše Korvína v patnáctém století.

V poslední verze překladu z roku 1960 Josef Hejnic posouvá narození zvonu do roku 1335. Přiklání se k verzi, že původním klášterem, pro který byl ulit je klášter Vilémovský a souhlasí z rokem 1453, kdy byl osazen na věž kostela.

K technickým parametrům se sluší doplnit údaje o jeho hmotnosti. Ta činí 1900 kilogramů, výška jeden a čtvrt metru a průměru 1,475 metru. Společnost mu ve zvonici tvoří další dva kolegové – gotická Barbora a renesanční Václav.

Vilém tedy není nejstarším zvonem u nás, ale je zřejmě nejstarším fungujícím (v Chebu se nejedná o zvon funkční). Alespoň jedno prvenství tedy můžeme v Brodě považovat za jedinečné.  

Libor Honzárek, Jakub Janáček