VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zrádce, nebo oběť? Lidé se vydali po stopách Hnáta

Havlíčkův Brod – Byl Hnát zrádce, nebo oběť? A komu Brod vděčí za první gymnázium? S těmito otázkami se na netradiční procházku Havlíčkova Brodu vydali malí i velcí milovníci historie. Známými místy, která jsou opředena temnými i laskavými pověstmi, je provedl historik Michal Kamp. 

5.10.2017
SDÍLEJ:

Pověsti na vlastní oči i nohy mohli ve středu zažít lidé v Havlíčkově Brodě.Foto: Deník / Hošková Veronika

Akci zorganizovala Krajská knihovna Vysočiny spolu s místním muzeem. Kdo ji nestihl, může se jí zúčastnit ještě 14. října, tentokrát však s jinými příběhy.

Toulky po brodských pověstech nemohly začít jinde než u Staré radnice. V té sídlí nejenom Krajská knihovna, ale také kostlivec nechvalně proslulého hlásného Hnáta, jehož duch tu za trest musí zvonit na věky věků. Aspoň to tvrdí jedna z nejznámějších brodských pověstí. „Podle ní na Brod v roce 1472 zaútočili Jihlavští a Hnát jim měl údajně pomáhat. Pověst praví, že v noci začal zvonit, aby dal nepřátelům znamení, že mohou zaútočit. Jenže zvon probudil měšťany a ti se pustili do boje. Hnát potom za svou zradu zaplatil životem,“ zmínil starý příběh Michal Kamp. Hnátova kostra pak měla být pro výstrahu vystavena na radnici.



Ve skutečnosti se kostra na budově objevila až po požáru v 17. století. A existuje i jiná varianta pověsti. Ta se Hnáta snaží očistit. Podle ní chtěl obyvatele Brodu naopak varovat, a proto začal zvonit. V následném zmatku a kvůli svému tělesnému postižení, pro které se ho lidé báli, byl ale nakonec označen za viníka, a proto musel zemřít. Pověst se původně jmenovala Brodská smrt a v průběhu času se měnila.

Každý si tak může domyslet, jak to s Hnátem vlastně bylo. Pro někoho je zrádce, pro někoho nešťastná oběť lidské nevědomosti. Latinský nápis na kose, kterou Hnát drží, je ale platný stále. V překladu totiž znamená Kterou hodinu nevíš a spolu s kostlivcem znázorňuje pomíjivost života.

Jednou z brodských zajímavostí je také Hnátův kámen, zasazený do zábradlí u mostu přes Sázavu v Dolní ulici. Nachází se v místech někdejší městské brány, kterou měl Hnát hlídat. Přestože podle Michala Kampa kámen s Hnátem nijak nesouvisí, bez zajímavosti rozhodně není. „Je to takzvaný smírčí kámen a těch dnes máme v přírodě čím dál méně. Je to nesmírně vzácná záležitost a patří do naší historie,“ doplnil Kamp. Tyto nenápadné stopy minulosti připomínají místo, kde byla prolita krev a násilnou smrtí tu zemřel člověk.

„K tomu většinou ještě odkazuje i nějaká zbraň, v tomto případě sekera. Člověk, který tu zemřel, byl tedy zabit sekerou,“ vysvětluje Michal Kamp. Zajímavá je i historie samotného kamene. Původně se nacházel na levém břehu Sázavy, odkud byl někdy v 19. století ulomen a odnesen do budovy dnešní Základní školy Štáflova. „Tady ho zahrabali uhlím a zapomnělo se na něj. Až v době první republiky, možná ve třicátých letech, byl nalezen a na most se oficiálně vrátil s rekonstrukcí mostu v letech 1945 a 1946,“ dodal historik.

Nevšední procházka městem neopomněla ani na Koudelovu kašnu na náměstí, kterou legenda spojuje s vychytralým pekařem Koudelou. Ten prý šidil pečivo a oprátce unikl jen díky slibu, že na vlastní náklady zřídí na náměstí kašnu. Ta je však ve skutečnosti dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala a vazba s Koudelou je dodnes neobjasněná. I tady si legendu může každý domyslet dle vlastní fantazie.

Další zastávkou byl téměř zapomenutý kostel svaté Trojice. Ke stavbě poutního kostela se váže pověst o třech tulipánech na jednom stonku, které se ve snu zjevily slepé mlynářce. Žena místo, o němž se jí zdálo, vyhledala, omyla si zrak ve zdejší studánce a zázračně se uzdravila. Pod kostelem lidé mohli obdivovat i architektonicky zajímavou trojbokou kapli svatého Kříže, která stojí v místě, kde údajně rostl onen trojitý tulipán. V minulosti zde bylo vyhlášené poutní místo se „zázračnou vodou“, kam mířily řady poutníků. Pramen byl funkční ještě v době první republiky.

Putování po havlíčkobrodských pověstech skončilo v klášterním kostele svaté Rodiny. Ten je pro svou dokonalou akustiku využíván pro pořádání různých koncertů. Nabídnout toho ale může mnohem víc. Na jeho výzdobě se podílel jeden z našich nejlepších barokních sochařů Ignác Rohrbach. Poslední pověstí, kterou si zde lidé mohli poslechnout, byl příběh o založení brodského gymnázia. Za to město vděčí Kateřině Kobzinové, která před svou smrtí Brodu odkázala peníze určené právě škole.

Každý účastník si z komentované procházky odnesl také krásný komiks, který o brodských pověstech vydala Krajská knihovna Vysočiny. Autorkou je spisovatelka Petra Braunová a ilustrátor Milan Starý. V sobotu 14. října se koná další část akce. Tentokrát lidé nahlédnou do brodského podzemí a na další zajímavá místa. Startuje se v 9 hodin.

Autor: Veronika Hošková

5.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na zdraví!

Rebel sváteční speciál je mezi nejlepšími neobvyklými pivy

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Řídila auto pod vlivem drog

Havlíčkův Brod - Pryč jsou ty časy, kdy řidiči usedali za volant omámeni jen alkoholem! Havlíčkobrodští policisté zastavili v pátek 20. října krátce před pátou hodinou odpoledne na ulici Na Výšině v Havlíčkově Brodě osobní automobil Fiat Punto.

Z vozidla zmizely autobaterie

Chotěboř - Krádež autobaterií ze zaparkovaného vozidla prověřují policisté v Chotěboři. K činu došlo v noci z pátku 20. října na sobotu na ulici U Stadionu.

Cizinci byli za vloupání už odsouzeni

Havlíčkův Brod – Pět cizích státních příslušníků se pokusilo v Havlíčkově Brodě začátkem minulého týdne odcizit dvě zaparkovaná osobní vozidla, Škodu Favorit a Škoda Felicia. Všichni již ve čtvrtek stanuli před okresním soudem v Havlíčkově Brodě a za své jednání už byli odsouzeni.

Vyhřívaná podložka usnadní nejmenším start do života

Havlíčkův Brod - Dětské oddělení dostalo při příležitosti Dne otevřených dveří přestavěné a zrekonstruované stanice intermediární péče o novorozence dar od Českých drah.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT