Akci zorganizovala Krajská knihovna Vysočiny spolu s místním muzeem. Kdo ji nestihl, může se jí zúčastnit ještě 14. října, tentokrát však s jinými příběhy.

Toulky po brodských pověstech nemohly začít jinde než u Staré radnice. V té sídlí nejenom Krajská knihovna, ale také kostlivec nechvalně proslulého hlásného Hnáta, jehož duch tu za trest musí zvonit na věky věků. Aspoň to tvrdí jedna z nejznámějších brodských pověstí. „Podle ní na Brod v roce 1472 zaútočili Jihlavští a Hnát jim měl údajně pomáhat. Pověst praví, že v noci začal zvonit, aby dal nepřátelům znamení, že mohou zaútočit. Jenže zvon probudil měšťany a ti se pustili do boje. Hnát potom za svou zradu zaplatil životem,“ zmínil starý příběh Michal Kamp. Hnátova kostra pak měla být pro výstrahu vystavena na radnici.



Ve skutečnosti se kostra na budově objevila až po požáru v 17. století. A existuje i jiná varianta pověsti. Ta se Hnáta snaží očistit. Podle ní chtěl obyvatele Brodu naopak varovat, a proto začal zvonit. V následném zmatku a kvůli svému tělesnému postižení, pro které se ho lidé báli, byl ale nakonec označen za viníka, a proto musel zemřít. Pověst se původně jmenovala Brodská smrt a v průběhu času se měnila.

Každý si tak může domyslet, jak to s Hnátem vlastně bylo. Pro někoho je zrádce, pro někoho nešťastná oběť lidské nevědomosti. Latinský nápis na kose, kterou Hnát drží, je ale platný stále. V překladu totiž znamená Kterou hodinu nevíš a spolu s kostlivcem znázorňuje pomíjivost života.

Jednou z brodských zajímavostí je také Hnátův kámen, zasazený do zábradlí u mostu přes Sázavu v Dolní ulici. Nachází se v místech někdejší městské brány, kterou měl Hnát hlídat. Přestože podle Michala Kampa kámen s Hnátem nijak nesouvisí, bez zajímavosti rozhodně není. „Je to takzvaný smírčí kámen a těch dnes máme v přírodě čím dál méně. Je to nesmírně vzácná záležitost a patří do naší historie,“ doplnil Kamp. Tyto nenápadné stopy minulosti připomínají místo, kde byla prolita krev a násilnou smrtí tu zemřel člověk.

„K tomu většinou ještě odkazuje i nějaká zbraň, v tomto případě sekera. Člověk, který tu zemřel, byl tedy zabit sekerou,“ vysvětluje Michal Kamp. Zajímavá je i historie samotného kamene. Původně se nacházel na levém břehu Sázavy, odkud byl někdy v 19. století ulomen a odnesen do budovy dnešní Základní školy Štáflova. „Tady ho zahrabali uhlím a zapomnělo se na něj. Až v době první republiky, možná ve třicátých letech, byl nalezen a na most se oficiálně vrátil s rekonstrukcí mostu v letech 1945 a 1946,“ dodal historik.

Nevšední procházka městem neopomněla ani na Koudelovu kašnu na náměstí, kterou legenda spojuje s vychytralým pekařem Koudelou. Ten prý šidil pečivo a oprátce unikl jen díky slibu, že na vlastní náklady zřídí na náměstí kašnu. Ta je však ve skutečnosti dílem jihlavského sochaře Jana Václava Prchala a vazba s Koudelou je dodnes neobjasněná. I tady si legendu může každý domyslet dle vlastní fantazie.

Další zastávkou byl téměř zapomenutý kostel svaté Trojice. Ke stavbě poutního kostela se váže pověst o třech tulipánech na jednom stonku, které se ve snu zjevily slepé mlynářce. Žena místo, o němž se jí zdálo, vyhledala, omyla si zrak ve zdejší studánce a zázračně se uzdravila. Pod kostelem lidé mohli obdivovat i architektonicky zajímavou trojbokou kapli svatého Kříže, která stojí v místě, kde údajně rostl onen trojitý tulipán. V minulosti zde bylo vyhlášené poutní místo se „zázračnou vodou“, kam mířily řady poutníků. Pramen byl funkční ještě v době první republiky.

Putování po havlíčkobrodských pověstech skončilo v klášterním kostele svaté Rodiny. Ten je pro svou dokonalou akustiku využíván pro pořádání různých koncertů. Nabídnout toho ale může mnohem víc. Na jeho výzdobě se podílel jeden z našich nejlepších barokních sochařů Ignác Rohrbach. Poslední pověstí, kterou si zde lidé mohli poslechnout, byl příběh o založení brodského gymnázia. Za to město vděčí Kateřině Kobzinové, která před svou smrtí Brodu odkázala peníze určené právě škole.

Každý účastník si z komentované procházky odnesl také krásný komiks, který o brodských pověstech vydala Krajská knihovna Vysočiny. Autorkou je spisovatelka Petra Braunová a ilustrátor Milan Starý. V sobotu 14. října se koná další část akce. Tentokrát lidé nahlédnou do brodského podzemí a na další zajímavá místa. Startuje se v 9 hodin.