Krtka vnímáme, hlavně když obývá naše zahrady. Kde všude ale ještě žije?
Krtci obývají ornou půdu, louky, často i ty mírně podmáčené, pastviny, zahrady, parky a lesy, zejména smíšené a listnaté. Vzácně se vyskytují i v jehličnatých lesích.

Žijí krtci v koloniích jako myši?
Krtci patří mezi teritoriální a samotářská zvířata. Na jedné zahradě tak často působí pouze jeden krtek. Za noc zvládne vydolovat i třicet metrů dlouhý tunel. Krtek samec vyhledává samičku jen kvůli páření. Označují svá území pachovými stopami z párů análních žláz. Sousedící krtci se navzájem vyhýbají a výjimečně se přibližují na méně než šest metrů.

ČTĚTE TAKÉ: Řádění krtků trápí především zahrádkáře:

Krtek dokáže za den vyhrabat až 50metrovou chodbu
Všude jsou hromádky, zuří zahrádkáři kvůli krtkům. Mírná zima jim nahrává

Objevují se mezi krtky i boje?
Když se dva jedinci dostanou do konfrontace, bojují předními končetinami, kousáním a pronásledují se vzájemně tunelem. Boje jsou zřídka smrtelné. Dospělí jedinci s ustálenými územími obvykle zůstávají věrni „svému“ území. Volné území je naopak rychle znovu obsazeno. Vyhnáním krtka tedy docílíte jen toho, že se k vám nastěhuje jiný. Domovské území krtků mimo období rozmnožování činí například v Anglii průměrně přibližně dva tisíce metrů čtverečních, bez ohledu na pohlaví. V období rozmnožování se území samců zvyšuje až na trojnásobek. Denní rozsah domácího území průměrně činí asi 340 metrů čtverečních.

Alena Fornůsková.Zdroj: Akademie věd ČRJaká je aktivita krtka během roku? Liší se zimní aktivita od té letní?
Od února do června se krtci věnují kromě shánění potravy i rozmnožování. Jejich aktivita je tedy v tomto období nejvyšší. Ročně samice rodí jednou až dvakrát přibližně dvě až pět mláďat. Nicméně polovina se nedožije dospělosti. Krtci jsou aktivní průměrně 55 procent svého času. Denní aktivita je trojfázová, s třemi osmihodinovými cykly. To znamená tři až čtyři hodiny aktivity přerušené stejně dlouhými obdobími odpočinku. Během každého osmihodinového cyklu jedinec využívá cca třetinu svého území a má tendenci se vrátit do stejných částí v následujících dnech. Aktivita závisí zejména na časové a prostorové distribuci potravy spíše než na interakcích mezi sousedy.

Obyvatele českých měst nezřídka sužují i divočáci. Jak se jich zbavit?

Pokud se stane, že uvidíte divoké prase ve své blízkosti, nepřitahujte k sobě pozornost. Vyvarujte se prudkých pohybů, křiku a rámusu a snažte se co nejrychleji dostat pryč
Divoká prasata obléhají města: Co dokáží, jak se jich zbavit, na co si dát pozor

V jakém stavu je v současné době populace krtka v Česku? Je možné, že by se časem krtek mohl přemnožit podobně jako třeba hraboši polní?
Naopak. Krtek, i když dnes patří mezi běžné obyvatele naší přírody, může mít v budoucnu problém, právě kvůli vysychání krajiny a nedostatku potravy. Hustota populace evropských krtků a dešťovek jsou totiž pozitivně korelované. Jednodušeji řečeno, pokud nebudou žížaly, nebudou ani krtci.

Přemnožení u něho nehrozí i vzhledem k jeho způsobu života – solitérnost, teritorialita, nízká produkce mláďat, například oproti hrabošům, kde samice vyprodukuje až sedmkrát za rok dvě až šestnáct mláďat. Navíc pohlavní dospělosti dosahují mladé samičky velmi brzy, přibližně po dvou týdnech, tedy často v době, kdy je ještě jejich matka kojí.